Možná to zní trochu zvláštně, ale jednou z nejlepších cest, jak se ve studiu cizího jazyka posunout, je mluvit sám se sebou. Nemyslím tím dlouhé monology nahlas uprostřed ulice, ale krátké komentáře, popisy a myšlenky, které si člověk formuluje během dne. A klidně jen v duchu.

Na procházce můžete například popisovat přírodu: „Vidím zelené stromy, na obloze jsou mraky, fouká vítr“. Při vaření si zkuste pojmenovávat potraviny a postupy: „Krájím cibuli, přidávám mrkev, teď osolím polévku“. A když plánujete víkend, proč si v hlavě nepřeříkat program ve francouzštině? „V sobotu ráno pojedu na trh, pak navštívím kamarádku, večer půjdu do kina.“

Tato cvičení mají hned několik výhod. Především vás nutí aktivně používat slovní zásobu, kterou už znáte. A zároveň odhalují mezery. Když nevíte, jak se něco řekne, snadno si to dohledáte. Díky pravidelné samomluvě si jazyk postupně zautomatizujete.

Navíc tento způsob tréninku nevyžaduje žádný čas navíc. Prostě ho začleníte do činností, které stejně děláte každý den. Je to jako mít neustále po ruce jazykového partnera, jen tím partnerem jste si vy sami.

Takže až půjdete ven, budete vařit nebo nakupovat, nebo si budete plánovat víkend, zkuste to tentokrát ve francouzštině. Uvidíte, že malé kroky dokážou časem udělat velký rozdíl.