Jedním z klíčových momentů zkoušky DELF B2 je schopnost komunikovat plynule a jasně, i když se student občas dopustí chyby. Na této úrovni se totiž neočekává naprostá bezchybnost, ale spíše schopnost jazyk aktivně používat a zvládat situace, které při komunikaci přirozeně nastávají.

Často se setkávám s tím, že studenti mají strach sami sebe během ústní zkoušky opravovat. Myslí si, že tím působí nejistě, nebo že si tím „kazí“ dojem. Opak je ale pravdou. Schopnost uvědomit si chybu a opravit ji je na úrovni B2 velmi ceněná, protože ukazuje, že student jazyk skutečně ovládá, dokáže s ním pracovat a má vyvinuté tzv. metajazykové povědomí.

Představte si situaci: během prezentace řeknete «Il est interdit de fumer dans le voiture». Okamžitě si uvědomíte, že by mělo být «dans la voiture». Pokud se opravíte, ukazujete zkoušejícímu, že chybu poznáte a že vaše vyjadřování není automatické opakování naučených frází, ale vědomé používání jazyka.

Samozřejmě není třeba zastavovat se u každého drobného zaváhání. Důležité je opravovat ty chyby, které by mohly působit rušivě nebo měnit význam sdělení. Přirozená, sebevědomá oprava je pro komisi signálem, že student dosáhl skutečné úrovně B2 – tedy úrovně samostatného uživatele, který se dokáže vyjadřovat s jistotou, ale zároveň ví, že jeho učení je proces.