Písemná část zkoušky DELF B2 prověřuje nejen schopnost vyjádřit se k danému tématu, ale také úroveň jazykové vyspělosti studenta. Na rozdíl od nižších úrovní už zde nestačí jen správně formulovat základní věty. Uchazeč by měl ukázat, že zvládá bohatou slovní zásobu a různé gramatické prostředky.

Častou chybou je, že studenti používají opakovaně stejná slova nebo se drží několika rádoby bezpečných gramatických konstrukcí. To sice vede k relativně bezchybnému textu, ale nepůsobí to jako práce na úrovni B2. Zkoušející oceňují pestrost, tedy schopnost říct totéž více způsoby, vyjádřit nuance a správně použít komplexnější struktury.

Například místo toho, abyste stále používali “je pense que“, můžete sáhnout po variantách jako “à mon avis“, “il me semble que“ nebo “on pourrait envisager que“. Podobně je vhodné střídat časy a ukázat, že ovládáte nejen přítomný čas, ale i minulý, budoucí čas nebo podmiňovací způsob. Vhodně použitý subjonctif je pro komisi jasným signálem, že jazyk ovládáte na úrovni, kterou zkouška vyžaduje.

Nejde ale jen o to „nacpat“ do textu složité formy. Důležité je, aby byla slovní zásoba i gramatika funkční a přirozená. Text musí být soudržný, s jasnou strukturou a logickými přechody mezi myšlenkami.

Pamatujte, že DELF B2 hodnotí schopnost psát jako samostatný uživatel jazyka: někdo, kdo se umí vyjádřit přesně, plynule a s dostatečnou variabilitou. Proto trénujte různé formulace a nezapomínejte: čím pestřejší bude vaše vyjadřování, tím silnější dojem na zkoušející uděláte.